Proč zrovna zlatého retrívra aneb proč jsem se pro něj rozhodla.
Zlatý retrívr je po léta jedním z nejoblíbenějších psích plemen. Po vzhledové stránce je to plemeno velmi atraktivní, vyváženého vzhledu a láskyplným výrazem.
A co se povahy týče? Je to inteligentní pomocník, má přirozené vlohy k práci a dobrosrdečnou, přátelskou a sebejistou povahu. Je velmi oblíbený jako lovecký, tak i jako průvodce nevidomých a slabozrakých, ale nejvýce ho najdeme jako psa společenského. Miluje vodu, svoji rodinu a pána, kterému se snaží ve všem vyhovět. Hodí se většinou na všechny kynologické aktivity. A tady začal ve mě Zlatý retrívr vzbuzovat opravdové sympatie.
I přes to jsem se zajímala a rozhodovala mezi různými plemeny jako je Irský setr, Border kolie, pak větší Bernský salašnický pes, Kavkazský pastevecký pes, Hovawart, novofundlandský pes a obří Lanseer nebo Leonberger. Tak mezi těmito plemeny jsem se rozhodovala a Zlatý retrívr obstál výborně. A tak jsem měla rozhodnuto.
Začala jsem se podrobně zajímat vybraným plemenem.Byla jsem doslova obklopena knihami, informacemi z internetu a radami od známých a přátel kteří už měli nějaké zkušenosti.
Když jsem byla dostatečně nabita informacemi a připravena na příchod štěněte, začla jsem prohlížet inzeráty.
A pak nastal ten den s velkým ,,D".V sobotu 25.10.2003 jsem si jela pro vytoužené štěňátko. Výběr nového člena smečky nebylo až tak těžké.Štěňátko mých představ tam bylo jen jedno. Bylo ze štěňat největší, nejtmavší, s největšíma tlapkama, jinak povahově velmi hravé, roztomilé no prostě jak na zakázku.
Když naše neomalené štěňátko rostlo žádné veliké příběhy se mu nestaly až na jeden
Když mu byli asi 4 měsíce, auto mu přejelo při parkování do garáže zadní levou pacičku. Páááni....to bylo nářku.A od tý doby se v něm vytvořil strach z aut. Jakmile kolem nás projelo auto začal na něj ošklivě štěkat. To sme ho museli co nejdříve odnaučit, aby nám neskočil pod auto. On toho byl schopen.
Když mu byl rok a něco málo na to, perfektně ovládal základní poslušnost do které patřilo např. ,,sedni", ,,lehni", ,,zůstaň", ,,vstaň", ,,ke mně", ,,k noze".
Taky se zabýváme různými kynologickými aktivitami jako třeba agility, které má Sany opravdu moc rád, a ze všeho nejvíc ho baví tunel a skokové překážky.Začínáme cvičit flyball, u kterého ještě pořádně neví co si má myslet.No a pak je tu tanec, který ho baví tak na půl. Když se mu řekne slalom tak se začne proplétat mezi nohama z velkým nadšením, stejně tak jako u válení sudů, mrtvího psa, couvání, skoky přes nohu nebo hůlku, otočky a oběhy.Ty ho opravdu baví.Ale jak zaslechne třeba bok nebo křiž nasadí tak znuděný vyraz, že ho do to radši ani nenutím....je mi ho až líto.